Divadlo

28.11.2022

Divadlo je magie. Magie okamžiku, magie místa, magie emocí a kdoví, čeho ještě dalšího. Když usedám do hlediště, mám zvláštní pocit, že jsem uprostřed živého organismu, že duše všech těch divadelních postav i po derniéře zůstávají v tom prostoru ohraničeném zdmi divadla. A díky focení jsem měl možnost vidět vše i z té druhé strany.

Kolem je klid, cítíte prach, šminky, staré závěsy a jen pohyb opony rozhýbe ten roky nevětraný vzduch.

Herci jsou asi nějaký druh organismu importovaného sem na zemi z jiné planety. Jejich svět se nejspíš výrazně liší od našeho. No, jen se nad tím zamyslete:

  • pro chvilkové potěšení z tolik pomíjivého úspěchu několik měsíců nazpět namáhali šedou kůru mozkovou, aby pojala co nejvíce informací, v jejich případě divadelního textu,
  • jsou ochotni vyjít před lidi v obleku šaška, kuchaře, funebráka nebo, a teď prosím o prominutí, třeba i v masce domácího zvířete,
  • v zákulisí se nemohou vystát a jen se zvedne opona, už se na sebe usmívají a někteří zvlášť otrlí jedinci se i objímají,
  • těsně před představením dostane herec telegram a v něm stojí, že mu vymřela celá rodina, a ještě půlka sousední galaxie. A co udělá on? Vyjde na jeviště, hubu od ucha k uchu a dvě hodiny srší vtipem v takové míře, že slabší jedinci v hledišti trpící inkontinencí mají po závěrečné oponě velké problémy s úpravou svého zevnějšku.

Tím jsem, myslím, dostatečně vysvětlil, že herci v žádném případě nemohou být z této planety. Měl jsem možnost fotit divadelní představení v divadle Barka v Brně. Jednou to byla klasická zkouška, jindy generálka, nebo derniéra. Divadlo dělají lidé. Mohou ho dělat dobře nebo špatně. Na začátku se to samo sebou nepozná. To až herec mluvící do prázdného hlediště, si uvědomí, že je něco špatně. To jsem ale odběhl od tématu focení v divadle.

Divadlo je zvláštní prostor. Zásadní věc je, že je tam tma. Tedy ne jako ta v pomyslném pytli. Ale pro citlivý čip nebo film tam je světla opravdu málo. Proto je velmi vhodné si ještě před samotným focením, třeba když se herci oblékají, udělat pár snímků pro kontrolu vyvážení bílé a test různých programů nastavení (zasvěcení mi rozumějí: A, S, M, ISO,BW). Další opravdu důležitou skutečností je domluva s tím, komu to fotíte, co vlastně požaduje a k jakému účelu budou vaše fotografie použity. Můžete mít vlastní styl práce, ale ne vždy musí splňovat požadavky na divadelní fotografii. Proto je dohoda důležitá. Protože budete na scéně honit opravdu každý kousek světla, je dobré být přítomen zkoušce světel. Aspoň sami uvidíte kompletně nasvícenou scénu a lépe se pak budete orientovat. Pro focení celého hereckého obsazení je super, když vám osvětlovač pustí právě ta světla, která se vám hodí. Když už je po herecké zkoušce a o nic nejde, dobře nasvícená scéna vám zajistí klid na duši, že odevzdáváte kvalitní fotky. Protože se stále bavíme o špatných světelných podmínkách, je fajn mít možnost použít nějaký monostativ. I takto jednoduchá podpěra vašeho fotoaparátu je lepší, než fotit dlouhé časy "z ruky".

A jen připomínám, že do divadla blesk nepatří. Neumíte-li bez něj fotit, nepatříte tam také.

Jak se k focení divadla postavíte po stránce výtvarné, je jen na vás. Já šel cestou část černobíle a jako dokument a část barevně. Díky tomu, že jsem mezi herci fotil třeba už druhý den, vůbec mě nevnímali. Pak se daří fotit slušné snímky, které mají nejen výtvarnou hodnotu, ale nesou v sobě i pro diváka zajímavou výpovědní hodnotu - divák vidí aktéry v úhlu, který z hlediště neuvidí.

Ať už to máte s vaším focením jakkoliv, je focení divadla zkušenost k nezaplacení. Málo světla, moc lidí, zmatek, malý prostor a někdy jen těžko zvládnutelné požadavky ("Vylez nahoru na portál mezi světla, od tam budou ty fotky báječné!". Fotka možná bude báječná, ale vy se můžete jít rovnou nechat deratizovat. Pravdou je, že se k focení divadla jen těžko dostává. Profesionální divadla většinou nechtějí připustit, že by u nich fotil někdo jiný než pan(í) XY (ale i tady jsou výjimky) a pak vám nezbude, než najít "amatéry" (strašné slovo, když vím, co dovedou a jak dobří jsou) a s těmi navázat spolupráci.