Tintoretto

Tintoretto (vlastním jménem Jacopo Robusti Tintoretto) byl žákem Bonifacia di' Pitati, Pordenona a Tiziana. Téměř celý život prožil v Benátkách, ačkoliv jeho styl je v kontrastu ke stylu benátské malířské školy. Namísto toho přispěl benátské malířské škole antinaturalismem a antiklasickým pojetím, jež bylo vlastní manýrismu.

Tintoretta uchvátila kreslířská technika Michelangelova i Tizianova práce s barvou. Jeho vlastní dílo je charakteristické prostorovým zachycením postav znázorněných v odvážných perspektivních zkratkách v divadelní pojetí. Významné místo přiřazoval černé a bílé barvě, které využíval k vytváření kontrastů a současně přejímal širokou a různorodou barevnou škálu benátské školy s její dynamikou a energii.

Tintorettova díla jsou vysoce propracovaná a úzkostlivě přesně provedená. Jejich koncepce je efektivnější než u Tiziana a jeho postavy překonává jen Michelangelo. Na rozdíl od klasicismu se Tintoretto nechává při hledání působivých dramatických scén vést nadsázkou, temnými barvami a sklonem k patetickým kompozicím. Jeho zachycení pohybu, mistrovské používání zkratky a užívání perspektivy oznamuje nástup baroka.

Přestože v jeho době a ve městě kde žil, bylo jeho dílo zastíněno pracemi Tiziana, a i když se mu nedostalo pozornosti, jaké by si zasloužilo, a ani nevzbudilo velký zájem, je Tintorettův vliv patrný v dílech tak vynikajících malířů, jakými byl Petrus Paulus Rubens a Anthonis van Dyck. El Geeco převzal jeho zneklidňující stylizaci, Velázquez působivou střízlivost barev a Tiepolo složitou techniku kompozice a kresby.

V prosinci 1592 byl Tintoretto jmenován členem Scuola dei Mercanti a i když ještě na počátku roku 1594 pracoval na objednávce pro presbyterium kostela San Giorgio Maggiore, v březnu téhož roku onemocněl a 31. května 1594 zemřel. Byl pohřben v kostele Santa Maria dell´Orto, kde již dříve měla hrob jeho dcera Marietta. Po Jacopově smrti převzal vedení dílny jeho syn Domenico a pracoval v ní i Domenicův bratr Marco.

Život v datech:

1518 narodil se v Benátkách jako syn Gyambattisty, barvíře (italsky tintore - zdrobněle tintoretto - barvířek). Podle povolání otce dostal přezdívku.

1542 namaloval obraz Ježíš v v chrámu

1544 byl pověřen namalováním dvou výjevů (Adam a Eva a Kain zabíjející Ábela) pro kostel sv. Trojice v Benátkách

1546 vytvořil fresku na kůru Santa Maria dell'Orto v Benátkách

1548 zahájil sérii maleb pro bratrstvo sv. Marka

1560 začal pracovat na výzdobě Scuoly di San Rocco scénami jako Kristus před Pilátem, Svatá Marie Egyptská, Pouť na Kalvárii, Ukřižování a jiné

1572 benátský senát si u něj objednal různá díla pro dóžecí palác

1574 během pobytu Jindřicha III. V Benátkách namaloval pro tohoto panovníka několik obrazů a portrétů

1579 vytvořil sérii děl pro mantovského vévodu Giullerma Gonzagu

1590 pro velkou síň dóžecího paláce namaloval obraz Poslední soud, zvaný také Ráj - největší existující malbu, v níž předvedl obrovskou energii a monumentalitu

1594 zemřel v Benátkách na černý mor a byl pohřben ve farním kostele santa Maria dell' Orto, který sám vyzdobil.

zdroj Google